"Fašanku, fašanku, zelený krušpánku, nebudem ťa nosit, enom do fašanku....

HORŇÁCKÉ OKÉNKO: Zasej sa po čase horňáckýma dědinama ponesů fašankové piesničky. Když krojovaná chasa s muzikantama procházá dědinů a za hłasitého zpěvu "Fašanku, fašanku, fašanku, fašanku, ej už je Ťa na mále...." navštěvuje galánky, ženy aj milenky, kamarády aj staré folkloristy a všeckých, kdo si porád a rád horňácků piesničku počůvne a trebar aj s fašankárama zazpívá. Je to od srca.
Až mrazí na zádoch. Tento zvyk žił a bude žit dál, aj pres všelijaké bacily a útrapy, keré nás v životoch potkávajů. Ono sa to všecko potom lepší znášá. Kdo má život rád, ten si ho nenechá zkazit.
Já sa těším, až fašankárů pred chalupů v nedělu uslyším. Chodí k nám asi pětadvacet chłapů z Mužského pěveckého sboru z Velkéj a s nima jejich príznivci a kamarádi.
A nachystané bude, u nás kafe a bylinkový čaj na zahrátí (presný plán podle baráků, kerých obejdů za cełý deň asi tricet), koblížky, miłosti, kysané zelé a samozrejmě horňácká durancija. ❤️
"Hospodyňka dá vajíčka, ej hospodyňka dá vajíčka,
vezneme ju do kolečka.
Hospodár dá kus słaniny, ej hospodár dá kus słaniny,
budeme mět ke snídani."